Dne 30. prosince 2023 provedla sonda NASA Juno pro hluboký vesmír nejbližší průlet kolem Jupiterova měsíce Io za více než dvě desetiletí. Robotická kosmická loď prolétla do 930 mil (1500 km) od vulkanického satelitu a vrátila detailní snímky jižního pólu.
Juno, která byla vypuštěna 5. srpna 2011, má za sebou tři roky své prodloužené mise ke studiu obří planety Jupiter a jejích měsíců. Ačkoli poslední průlet Io je pro Juno nejblíže, není nejblíže zaznamenaným. Toho bylo dosaženo sondou Galileo v roce 2001, když uletěla kolem Io ve vzdálenosti 112 mil (181 km).
Během průletu Juno zaznamenal přístroj kosmické lodi pozoruhodnou sopečnou aktivitu na Io. Data vrácená třemi palubními kamerami pomohou vědcům lépe porozumět slapovým silám, které takovou aktivitu pohánějí, a odpovědět na otázku, zda pod nestálým povrchem existuje magmatický oceán.
I když Juno dorazila k Jupiteru v roce 2016, dokončila pouze 57 obletů planety. Je to proto, že elektronika na palubě sondy, i když je silně stíněna, je snadno poškozena obrovskými radioaktivními pásy Jupiteru. Aby se to minimalizovalo, tráví Juno většinu času v bezpečné vzdálenosti a pouze periodicky rychle přelétává do vnitřního systému Jovian. Dokonce i poté již palubní přístroje vykazují známky vážného znehodnocení a Mission Control je neustále vyhodnocuje a vyvíjí náhradní řešení.
Podle NASA poslední průlet změnil oběžnou dráhu Juno z období 38 dnů na 35 dnů a druhý průlet plánovaný na 3. února to ještě zkrátí na 33 dnů. Tato změna oběžné dráhy také zvýší počet zatmění solárních panelů Juno Jupiterem. Inženýři NASA jsou však přesvědčeni, že to nenechá plavidlo ve tmě dostatečně dlouho na to, aby poškodilo jeho systémy.
„Kombinací dat z tohoto průletu s našimi předchozími pozorováními vědecký tým Juno studuje, jak se mění sopky Io,“ řekl hlavní výzkumník Juno Scott Bolton z Southwest Research Institute v San Antoniu v Texasu. „Hledáme, jak často vybuchují, jak jsou jasné a horké, jak se mění tvar lávového proudu a jak je aktivita Io spojena s proudem nabitých částic v Jupiterově magnetosféře.“
Zdroj: NASA
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com