Polsko poprvé rozmístilo na letišti Varšava-Babice protiraketový obranný systém Patriot k ochraně svého hlavního města, přestože ruské rakety narušují mezinárodní hranice, což vyvolává obavy z nákazy.
Polské ministerstvo obrany to oznámilo po schůzce polského ministra obrany Mariusze Błaszczaka s vojáky 3. protivzdušné obrany, která by měla převzít povinnost provozovat systém protiraketové obrany Patriot v hlavním městě Varšavě.
5. října to na Platformě uvedlo polské ministerstvo obrany „Poprvé má Varšava protiraketovou obranu založenou na systému PATRIOT,“ dodal.
V roce 2018 polská vláda souhlasila s nákupem dvou baterií Patriot s více než 200 raketami a v současné době hledá další odpalovací zařízení a rakety Patriot ze Spojených států. Německo navíc začátkem tohoto roku poslalo do Polska své systémy protiraketové obrany Patriot, aby zemi pomohlo chránit její vzdušný prostor.
Od začátku letošního roku jsou tři baterie protivzdušné obrany Patriot umístěny v polském městě Zamosc, které se nachází 50 kilometrů (31 mil) od ukrajinských hranic, aby chránily jižní město a jeho životně důležité železniční spojení s Ukrajinou.
Přestože nasazení německých systémů Patriot v Polsku mělo brzy skončit, Berlín nabídl jeho prodloužení do konce roku 2023.
Polsko přijalo německé Patrioty po dopadu zbloudilé střely na polské město Przewodow loni v listopadu, který si vyžádal oběti mezi polskými občany. Původně měla raketa patřit Rusku, což vyvolalo obavy z třetí světové války. Později se však zjistilo, že šlo o chybějící raketu z ukrajinského systému protivzdušné obrany.
Potvrzení, že raketa nepatří Rusku, sice zabránilo možné eskalaci mezi Polskem a Moskvou, ale podtrhlo potřebu silné protivzdušné obrany v případě války kolem Varšavy. Tak vzniklo polské rozmístění systémů protiraketové obrany Patriot.
Začátkem tohoto roku polská média uvedla, že vojenský objekt nalezený v dubnu v polském lese byla ruská střela KH-55. Úřady tehdy na místě, které bylo znepokojivě stovky kilometrů od polských hranic s Ukrajinou, nezpozorovaly žádné stopy po výbuchu. Dohled nad hlavním městem je tedy ospravedlnitelný.
Je pozoruhodné, že rozmístění přichází v době napětí mezi sousedním Polskem a Ukrajinou, protože Varšava minulý měsíc stáhla svou vojenskou podporu pro Kyjev. Otázka vztahů Varšavy s Kyjevem byla středem probíhající kampaně, protože Polsko se připravuje na národní volby 15. října.
Tyto vazby se v posledních týdnech zhoršily po neshodách mezi vládami obou národů ohledně prodloužení embarga na dovoz ukrajinského obilí.
O výsledku nadcházejících voleb pravděpodobně rozhodnou venkovští voliči. Ze situace se proto stal diplomatický spor, k němuž se nejdůležitější spojenec Ukrajiny v rozhodující chvíli otočil zády.
„Ukrajina se brání divokému ruskému útoku a my chápeme, že tento útok vytváří mimořádnou situaci,“ řekl Morawiecki během rozhovoru minulý měsíc. „Už nedarujeme Ukrajině zbraně, protože se nyní vyzbrojujeme nejmodernějšími zbraněmi.“
Přestože se Morawiecki zdržel vysvětlení, proč byl systém ve Varšavě nasazen, někteří uživatelé internetu na sociálních sítích uvedli, že by to mohl být další pokus zajistit si podporu obyvatel před volbami.
Bezpečnost hlavního města však může zůstat hlavním důvodem tohoto nasazení, zejména s ohledem na to, že Rusko zahájilo raketovou bleskovou válka proti Ukrajině.
Polsko má důvody k obavám
Rozmístění Patriotu ve Varšavě se také shoduje s několika incidenty ruských raket a dronů často objevených v sousedních zemích. Například v posledních týdnech byly na území Rumunska, Moldavska a Podněstří nalezeny pozůstatky dronů a raket, což vyvolalo poplach ohledně možného rozšíření války na Ukrajinu.
Zbloudilá ruská střela zřejmě dopadla na podněsterskou vesnici 5. října, v den, kdy polské ministerstvo obrany oznámilo nasazení Patriota do Varšavy. Rusko v poslední době zintenzivnilo svůj raketový útok proti Ukrajině a jejím černomořským přístavům pomocí raket dlouhého doletu, které někdy protínají ukrajinský vzdušný prostor do sousedních zemí.
To vysvětluje nasazení systému pro aktivní bojovou službu ve Varšavě. Navíc přichází měsíce poté, co Błaszczak v únoru oznámil, že armáda přesunula své raketové systémy země-vzduch Patriot na vojenskou základnu západně od Varšavy, kde měly dočasně zůstat v rámci výcviku polských sil.
✈️ @Saab 340 AEW se stále více přibližuje Polsku!
Jedno ze dvou letadel včasného varování zakoupených od 🇸🇪 společnosti bylo dnes představeno v 🇵🇱 barvách!
Brzy bude hlídat oblohu 🇵🇱, a tím i celé východní křídlo #NAROZENÝ.
Nevypadá to fenomenálně?! 🤩 pic.twitter.com/rx4U85ucEQ
— Polska Ambassaden i Sverige (@PLinSweden) 29. září 2023
Polsko také vyvinulo další společné úsilí k posílení své obrany. Například Polsko, aby posílilo svou protivzdušnou obranu a efektivněji zabezpečilo svůj vzdušný prostor, pořizuje také dva letouny včasného varování (AEW) Saab 340.
První ze dvou letadel, které bude vyžadovat intenzivní dohled, předal Saab polským úřadům na ceremonii, která se konala začátkem tohoto měsíce v Linköpingu (Švédsko).
Americké letectvo navíc 3. října nasadilo čtyři stíhačky F-16 do sousedního Polska v rámci mise NATO air policing. F-16 byly odeslány z 52. stíhacího křídla na letecké základně Spangdahlem v Německu na leteckou základnu Powidz v Polsku.
„Operace z předních pozic umožňuje pilotům amerického letectva žít, trénovat a operovat po boku svých evropských protějšků a zároveň umožňuje schopnosti kolektivní obrany NATO,“ stojí v prohlášení USAFE. „Tato schopnost je kritická pro včasnou a koordinovanou reakci, je-li požadována.“
A nejen to, Pentagon začátkem tohoto týdne oznámil, že možný prodej integrovaného systému bojového velitelství protivzdušné a protiraketové obrany do Polska za odhadovanou cenu 4 miliardy dolarů získal souhlas amerického ministerstva zahraničí.
Polsko požádalo o nákup druhé fáze dvoufázového programu pro velitelský systém PATRIOT Configuration-3+ vybavený modernizovanými senzory a komponenty pro zlepšení jeho protivzdušné obrany. Pentagon uvedl, že prodej bude zahrnovat 93 bojových operačních středisek systému, 175 síťových relé pro řízení palby a další související vybavení.
Sakshi Tiwari
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com