Indická mise Chandrayaan-3 Moon narazila na zem s přistávacím modulem Vikram a roverem Pragyan, který poslal zpět své první snímky a data z přístrojů, zatímco rover zpomaleně objíždí kráter.
Při sledování planetárních misí na místa, jako je Mars, jsme si zvykli na klidné tempo landerů a roverů, pokud jde o to, abychom se pustili do skutečné práce. Obvyklý plán zahrnuje dny a dokonce týdny systémových kontrol a revizí, aby se zajistilo, že kosmická loď přežila přistání a je v dobrém provozním stavu před uvedením do provozu.
Chandrayaan-3 však takový luxus nemá. Slunce již bylo nahoře, když přistávací modul Vikram přistál v jižní polární oblasti Měsíce, a jakmile skončí 14denní lunární den, přistávací modul i rover budou mrazivou měsíční nocí neopravitelně poškozeny. V důsledku toho musí Mission Control projít kontrolním seznamem co nejdříve.
Podle ISRO, indické vesmírné agentury, pragyanské vozítko narazilo na čtyřmetrový kráter, který seděl tři metry (10 stop) před ním. Protože to bylo něco jako překážka, Mission Control vyslal příkaz, který přiměl rover vrátit se po své dráze a obejít.
Mezitím se přístroje na landeru zaměstnávaly Chandra’s Surface Thermophysical Experiment (ChaSTE) vloženým 10 cm (4 palce) do měsíční půdy a vracejícím profil 10 samostatných měření teploty, ukazující, jak se teplota pohybuje od -80 ºC (- 112 ºF) v hloubce do asi 10 ºC (50 ºF) blízko povrchu.
Do hry vstoupil také laserem indukovaný spektroskop (LIBS) roveru, který potvrdil existenci síry spolu s hliníkem, vápníkem, železem, chrómem, titanem, manganem, křemíkem a kyslíkem na měsíčním povrchu.
Jedním z prvků, který vědci chtějí najít, je vodík, který by byl indikátorem toho, že voda je přítomna ve formě ledu nebo permafrostu blízko povrchu.
Zdroj: ISRO
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com