Francouzská obojživelná útočná loď Mistral hlídkuje v Guinejském zálivu.

Rybářské lodě vypadají jako malí mravenci vedle obrovské francouzské válečné lodi hlídkující v Guinejském zálivu.

Mistral je nasazen, aby pomohl zastavit pirátství a obchodování s drogami na jedné z nejnebezpečnějších lodních tras na světě.

Ale načasování jejich přítomnosti u pobřeží západní Afriky, uprostřed napětí kolem převratu v Nigeru, vyvolalo spekulace.

Rozmístění „bylo plánováno již dávno, nejméně před rokem“, dlouho před nigerským převratem, řekl agentuře AFP kapitán Olivier Roussille.

Vrtulníková loď, obojživelná útočná velitelská loď, je druhou největší válečnou lodí francouzského námořnictva.

Zvuk jeho klaksonu, který varuje, že se 199 metrů dlouhá loď chystá opustit přístav Lagos, dokáže proříznout i rámus nigerijského megaměsta s 20 miliony obyvatel.

„Se silnými proudy a spoustou pirog (motorizovaných kánoí) kolem je obtížné přesunout tuto 23 000 tunovou loď,“ vysvětluje AFP důstojník na palubě.

Loď opustila jihofrancouzský přístav Toulon v srpnu na čtyřměsíční misi v Guinejském zálivu, hlavní lodní trase dlouhé 5 700 kilometrů (více než 3 500 mil) ze Senegalu do Angoly.

Námořnictvo je na trase trvale přítomno od roku 1990 v rámci francouzské protipirátské operace Corymbe.

Paříž má v regionu důležité ekonomické zájmy, zejména související s vyhledáváním ropy.

„Spolupracujeme s námořnictvem zemí Guinejského zálivu… v boji proti pirátství, nezákonnému obchodování, včetně obchodu s drogami, ale také nezákonnému rybolovu, což jsou skutečné metly,“ prohlásil Roussille.

Jeho role zahrnuje dohled na moři, sdílení informací a také operace a cvičení.

V Lagosu, kde se nalodili dva novináři AFP a zůstali na palubě 24 hodin, se Mistral zúčastnil dvou cvičení s nigerijským námořnictvem.

Jedna z nich spočívala ve sledování podezřelé lodi převážející nelegální benzín a kokain, zatímco druhá simulovala záchrannou operaci pro rukojmí unesené na moři a odvezené na pevninu.

Ale jeho přítomnost v Perském zálivu v době, kdy západoafrické národy po převratu hrozily vojenskou intervencí v Nigeru, zvedla obočí.

Francie podpořila západoafrický blok ECOWAS, který hrozil použitím síly jako poslední možnosti k obnovení demokraticky zvoleného prezidenta Nigeru Mohameda Bazouma.

Vztahy mezi Nigerem a jeho bývalou koloniální mocností se po převratu z 26. července rychle zhoršily.

Paříž se snažila proměnit Niger v regionální centrum v boji proti džihádistům v Sahelu poté, co byly její síly vyhnány z Mali a Burkiny Faso.

10. září nigerijští vojenští vůdci obvinili Francii z rozmístění sil v několika afrických zemích s výhledem na budoucí „agresi“.

Tvrdili, že francouzská vojenská loď, která tři dny předtím zakotvila v přístavu Cotonou v Beninu, převážela vojenský personál a prostředky. Francie tato tvrzení okamžitě popřela.

Podle Roussilla Mistral zakotvil v Cotonou na začátku září jako součást operace Corymbe a zúčastnit se konference organizované s beninskými úřady.

„O naší přítomnosti byl poměrně velký hluk… ale byli jsme tam pouze jako součást této operace,“ dodal.

Během mezipřistání nevystoupilo žádné zařízení ani personál, řekl.

Na otázku, zda by se Mistral mohl podílet na stažení francouzských jednotek z Nigeru, jeho kapitán tuto možnost nevyloučil.

„Jako všechny velké obojživelné lodě můžeme být použity“ pro tento typ operace, řekl Roussille.

Francouzská armáda stojí před značným úkolem repatriovat do konce roku své vybavení z Nigeru, většinou pozemní cestou, přes Čad a poté Kamerun.

Mistral pojme až 60 obrněných vozidel, 16 vrtulníků a 900 vojáků.

Vzhledem ke své kapacitě a současné poloze může být loď „jednou z možností,“ řekl Roussille s tím, že v současné době však neexistuje žádný plán.

„Zatím jsme neobdrželi žádné oznámení o účasti na této operaci a pokračujeme v naší misi.“

France Presse