Iránem podporované milice se chlubí, že vlastní strategické systémy protivzdušné obrany.

Iránem podporované milice, které tvoří samozvanou „Osu odporu“, nedávno učinily odvážná tvrzení o svých schopnostech protivzdušné obrany.

Hizballáh nedávno ukázal tisku izraelské zbraně ukořistěné v předchozích válkách v jižním Libanonu.

Hizballáhem jmenovaný průvodce poukázal na starý sovětský raketový systém země-vzduch vyrobený SA-6 „Gainful“ (název NATO pro sovětský 2K12 „Kub“) a navrhl, že milice má nebo by mohla brzy získat modernější a strategičtější S-300 v komentáři pro Globe and Mail.

„Myslíš, že nemáme S-300?“ zeptal se řečnicky, než dodal anglicky: „Pokud má Írán S-300, Hizballáh dostane S-300.“

Írán skutečně v roce 2016 získal od Ruska moderní rakety S-300 PMU-2, ale nic nenasvědčuje tomu, že by nějaké převedl na Hizballáh.

Toto nebylo jediné pochybné tvrzení o akvizici, které nedávno členové Axis vznesli.

V červnu vysoce postavený vůdce irácké polovojenské skupiny Popular Mobilization Forces řekl Middle East Eye, že skupina získala nové ruské zbraně, včetně raketového systému S-400. S-400, novější než S-300, debutoval v roce 2007 a je nejvýkonnější baterií protivzdušné obrany v ruské armádě. Novější než S-300, S-400 je jednou z nejvýkonnějších baterií protivzdušné obrany v ruské armádě. Írán nevlastní žádné S-400.

Na začátku ukrajinské války nepotvrzená zpráva The Guardian tvrdila, že Írán převezl do Moskvy jeden ze svých systémů protivzdušné obrany Bavar-373, íránský ekvivalent S-300, spolu s raketami poháněnými granáty a protitankovými střelami. jejich zástupců PMF.

Irák v posledních letech zvažoval nákup raket S-300 nebo S-400, ale nikdy nezadal objednávku. Jeho nejpokročilejší protivzdušnou obranou jsou ruské Pantsir-S1 středního doletu (které NATO nazývá SA-22 „Greyhound“) získané v roce 2010. Nic nenasvědčuje tomu, že by PMF mělo k těmto systémům přístup.

Ačkoli PMF možná očekávalo něco na oplátku za tyto přesuny, S-400 by bylo stěží realistickým očekáváním. Turecko ostatně zaplatilo více než 2,5 miliardy dolarů za dva systémy a 120 protiraketových střel. Kromě toho je pozoruhodná skutečnost, že dodávka tak výkonného systému protivzdušné obrany substátnímu aktérovi v Iráku by byla zaznamenána, zvláště pokud by se jej pokusil rozmístit.

PMF již vyjádřilo svůj záměr nasadit nějaký typ protiletecké obrany. Série stínových náletů, o kterých se předpokládá, že byly provedeny Izraelem zaměřeným na základny PMF v Iráku v polovině roku 2019. Krátce poté místní irácká média zveřejnila uniklý dokument údajně patřící PMF, ve kterém bylo nastíněno rozhodnutí skupiny vytvořit „vzdušné síly“. .“ Jaký pokrok, pokud vůbec nějaký, na této frontě v uplynulých letech udělali, zůstává nejasné, ale s největší pravděpodobností nebude zahrnovat pořízení S-400.

V roce 2013 se hodně spekulovalo o tom, kdy Rusko dodá Sýrii systémy protivzdušné obrany S-300, které si Damašek objednal v roce 2010, rok před vypuknutím syrské občanské války. Systém dlouhého doletu je mnohem pokročilejší než kterýkoli ze současného syrského arzenálu protivzdušné obrany, který se skládá převážně ze zastaralých systémů ze sovětské éry, s některými významnými výjimkami, jako je Pantsir.

Izrael se obával možnosti takového předání, protože právě zahájil svou tajnou leteckou kampaň nad zemí, přezdívanou „válka mezi válkami“, jejímž cílem bylo zabránit Íránu předat pokročilé raketové systémy Hizballáhu v Libanonu přes Sýrii. Tato kampaň pokračuje i dnes.

Ruský novinář Igor Korotčenko tehdy odmítl myšlenku, že by Rusko mohlo diskrétně dodat tak objemný systém, aniž by ho americké a izraelské zpravodajské služby detekovaly přes satelit.

„Nemůžeš schovat S-300 do kapsy.“ „Kdyby se vzdali, západní zpravodajské služby by to oznámily,“ řekl poté The Guardian.

Stejné pravidlo pravděpodobně platí pro tato odvážná a neověřená tvrzení Hizballáhu a PMF o této strategické zbrani.

Mimochodem, Sýrie konečně obdržela systém S-300 v roce 2018. Systém však zůstal pevně pod kontrolou ruského personálu a nakonec byl v roce 2022 ze země odstraněn, což podtrhuje, že od začátku nikdy nebyl Sýrie.

Izraelští představitelé vyjádřili znepokojení nad vývojem protivzdušné obrany Hizballáhu.

Izraelský list Maariv citoval v červnu zdroje z izraelského armádního velení, které vyjádřily znepokojení nad „rozhodnutím Hizballáhu omezit dostupné ruské systémy protivzdušné obrany izraelského letectva SA-8 a SA-22“.

Toto rozhodnutí je podle nich „zásadní změnou strategické koncepce Hizballáhu, v jejímž rámci se Hizballáh pokouší omezit svobodu izraelského letectva operovat během normálních hodin“.

SA-8 „Gecko“ je zpravodajský název NATO pro sovětský systém krátkého dosahu 9K33 Osa.

Tyto zdroje také uvedly, že Izrael odhaduje, že Hizballáh „za posledních pět let zdvojnásobil počet systémů protivzdušné obrany ve svém držení a že tyto obranné systémy jsou primárně založeny na moderních íránských systémech“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl Valnému shromáždění OSN v roce 2015, že Hizballáh úspěšně zavedl Pantsir-S1 do Libanonu, „aby sestřelil naše letadla“.

Írán se také netajil záměrem posílit protivzdušnou obranu Sýrie.

„Je velmi pravděpodobné, že uvidíme, jak Írán dodá radary a obranné rakety, jako je systém Khordad 15, aby posílil syrskou protivzdušnou obranu,“ uvedla v únoru íránská státní televize s odkazem na další dlouholetý původní íránský systém.

Po ničivém zemětřesení, které v únoru zasáhlo severozápad Sýrie, Írán využil záchranných letů k pašování vojenských zásob do země. Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters tyto dodávky zahrnovaly „pokročilé komunikační vybavení a radarové baterie a náhradní díly potřebné pro plánovanou modernizaci syrského systému protivzdušné obrany poskytnuté Íránem“.

Je možné, dokonce pravděpodobné, že Írán pašuje protivzdušnou obranu do Sýrie a její zástupce kus po kuse, aby se daly sestavit na místě. Tento model používá pro další zbraně, jako jsou ozbrojené drony dlouhého doletu a balistické střely krátkého doletu, které vlastní Hizballáh, PDF a jemenští Húsíové.

Je pravděpodobné, že prohlášení Hizballáhu a PMF jsou přehnaná nebo dokonce prosté zmatení konkrétních lidí, kteří je učinili. Na druhou stranu by se daly interpretovat jako nepříliš rafinované varování Izraeli, aby nepodceňoval schopnosti těchto skupin.

Paul Iddon