Nově objevené sluneční „nanoflares“ by mohly být zdrojem slunečního větru

Ve vesmíru nemusí být žádný vzduch, ale je tu vítr – sluneční vítr, složený z nabitých částic vyvržených Sluncem. Přesný mechanismus za tímto jevem zůstává nejasný, ale nyní sonda ESA Solar Orbiter pozorovala dříve neznámé „drobné“ záblesky na povrchu Slunce, které chrlí plazmu do vesmíru.

Sluneční vítr je po desetiletí spojován se strukturami zvanými koronální díry, což jsou tmavé skvrny, které se objevují nad povrchem Slunce, když se jeho magnetické pole rozšiřuje do sluneční soustavy. Plazma může proudit podél těchto otevřených magnetických siločar a ven do sluneční soustavy a vytvářet sluneční vítr. Ale jak přesně je tato plazma uvedena na trh?

Nyní možná byla pozorována nová odpověď na tuto otázku. Solar Orbiter v posledních několika letech velmi pozorně sleduje naši místní hvězdu, což je povinnost, která zahrnuje pozorování koronální díry zblízka, ve vyšším rozlišení než kdy předtím, při extrémních ultrafialových vlnových délkách světla.

Orbiter přitom objevil mnoho drobných výtrysků plazmatu vyvržených ze sluneční koróny. „Drobeček“ je zde samozřejmě relativní pojem – každý tryskáč byl několik set kilometrů dlouhý, dosahoval rychlosti asi 100 km (62 mil) za sekundu a trval 20 až 100 sekund. Ale ve srovnání s jinými slunečními erupcemi mají velmi nízkou energii, vystřelují pouze 1000-tinu energie předchozích nejmenších známých erupcí. Přesto by jejich pouhý počet mohl představovat významné procento slunečního větru.

Tým ESA a NASA/Solar Orbiter/EUI; uznání: Lakshmi Pradeep Chitta, Institut Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy, CC BY-SA 3.0 IGO

„Jedním z výsledků je, že do značné míry není toto proudění ve skutečnosti rovnoměrné, všudypřítomnost výtrysků naznačuje, že sluneční vítr z koronálních děr může pocházet z vysoce přerušovaného odlivu,“ řekl Andrej Žukov, vedoucí výzkumník Pozorovací kampaň Solar Orbiter.

Více pozorování zlepší naše chápání těchto malých výtrysků a také povahy slunečního větru. To by zase mohlo poskytnout lepší předpovědi kosmického počasí pro budoucí astronauty a kosmické lodě. Naštěstí Solar Orbiter získá lepší výhled během několika příštích let, protože se jeho oběžná dráha změní, aby získala přímější pohled na sluneční jižní pól, kde byla umístěna koronální díra.

„Je těžší změřit některé vlastnosti těchto malých výtrysků, když je vidíme z boku, ale za pár let je uvidíme z jiné perspektivy než jakékoli jiné teleskopy nebo observatoře, takže by to dohromady mělo hodně pomoci,“ řekl. Daniel Müller, projektový vědec ESA pro Solar Orbiter.

Výzkum byl publikován v časopise Věda.

Zdroj: ESA