USA chtějí, aby Čína začala mluvit o AI zbraních

Vojenský potenciál umělé inteligence se však ukázal jako klíčový bod ve stále zamotanějším vztahu mezi Čínou a USA. Mnoho politiků považuje tuto technologii za zásadní způsob, jak USA získat výhodu nad svým rivalem. Tento potenciál je klíčovým důvodem, proč se USA snaží omezit přístup Číny k vyspělým polovodičům, aby omezily její schopnost využít technologii pro vojenské účely.

Tvůrci politik, kteří obhajují vojenské přijetí AI, také uznávají, že technologie může přinést řadu nových rizik, včetně možnosti, že používání AI zvyšuje nedůvěru mezi potenciálními protivníky nebo že nefunkční systémy vyvolají eskalaci nepřátelství.

„Měl by být prostor pro diskusi o používání umělé inteligence spojené se smrtícími autonomními zbraňovými systémy,“ říká Paul Triolo, expert na americko-čínské politické otázky ve strategické poradenské firmě Albright Stonebridge Group.

Snahy zakázat smrtící autonomní zbraně, které se zaměřují na lidi, se zatím v diskuzích v OSN zastavily, ale nová rezoluce, oznámená tento měsíc, může poskytnout další impuls pro omezení.

USA a Čína se musí pro začátek dohodnout na definici takových zbraní, říká Triolo. Věří ale, že diskuse nevyhnutelně zkomplikují americké sankce, které přímo cílí na schopnost Číny vyvíjet pokročilou AI. Jakákoli jednání „by podle mého názoru nutně musela zahrnovat diskusi o amerických kontrolách pokročilého výpočetního hardwaru“, říká.

I když jsou smrtící autonomní zbraně zakázány, bezohledné používání AI by mohlo způsobit selhání vojenských systémů. Rychlé přijetí nízkonákladových dronů s autonomií silami bojujícími na Ukrajině zdůraznilo rušivý potenciál této technologie a přimělo mnoho armád, včetně USA, aby přehodnotily své technologické zaměření.

Americké a čínské armády spolu teprve nedávno začaly znovu mluvit. Peking zmrazil vojenské rozhovory poté, co Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, demokratický ostrovní stát, který považuje za nezcizitelnou součást Číny a který je také domovem nejpokročilejšího výrobce polovodičů na světě, TSMC.

V únoru poté, co USA sestřelily čínský špionážní balón, který přeletěl Severní Ameriku, Pentagon uvedl, že ministr obrany Lloyd Austin nebyl schopen kontaktovat svého čínského protějšku prostřednictvím speciální horké linky.

Nedávné incidenty v Jihočínském moři zdůrazňují potřebu komunikace mezi americkými a čínskými armádami. V říjnu americké ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznamy a obrázky, o kterých tvrdilo, že ukazují čínské bojové letouny při nebezpečných manévrech v blízkosti amerických letadel v regionu. Tento měsíc čínské ministerstvo obrany zveřejnilo své vlastní záběry toho, co nazvalo „porušením a provokací americkou válečnou lodí“ v Jihočínském moři.

Čína však naznačila ochotu dialog obnovit. Na Xiangshanském fóru v Číně v říjnu řekl Zhang Youxia, místopředseda čínské Ústřední vojenské komise: „Prohloubíme strategickou spolupráci a koordinaci s Ruskem a jsme ochotni na základě vzájemného respektu dosáhnout mírového soužití a oboustranně výhodného spolupráce, rozvíjet vojenské vazby s USA.“