Spojené státy a Čína se posouvají o krok blíže ke konfrontaci.

S doutnajícím napětím mezi Čínou a Filipínami by se Spojené státy mohly přibližovat zúčtování s Pekingem v Jihočínském moři, což je potenciální bod vzplanutí v klíčové asijsko-pacifické oblasti.

V neděli čínské lodě zablokovaly a poté se srazily se dvěma filipínskými plavidly poblíž sporné Second Thomas Shoal. Filipínské lodě byly na zásobovací misi k BRP Sierra Madre, uvízlé válečné lodi hostující několik filipínských vojáků jako manilskou základnu na atolu.

Čína a Filipíny jsou kvůli spornému Jihočínskému moři dlouho ve sporu a nedělní kolize je posledním střetem. Čína, která nazývá druhou mělčinu Thomas Ren’ai Jiao, si také nárokuje atol, který leží ve výlučné ekonomické zóně Manily.

Filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro obvinil čínskou pobřežní stráž a plavidla námořní milice z „objevného porušení mezinárodního práva“. Námořní milice se z velké části skládá z rybářských lodí, které podle západních hodnocení pomáhají Pekingu získat sporné vody.

Filipínské lodě se „nebezpečně srazily“ s plavidly čínské pobřežní stráže a „čínskými rybářskými čluny“, uvedl Peking podle agentury Reuters. Čínská pobřežní stráž popsala „lehkou kolizi“ mezi jednou z jejích lodí a filipínskou lodí poté, co čínská loď „legálně“ zabránila lodi Manila v přepravě „nelegálních stavebních materiálů“ na válečnou loď, dodal server.

Problém Číny se ale netýká pouze Filipín. Incident znovu zapletl Washington do regionu již tak plného napětí kolem Tchaj-wanu, protože Spojené státy zvyšují svou pozornost na vojenskou expanzi Číny.

Americké ministerstvo zahraničí rychle prohlásilo, že „stojí s našimi filipínskými spojenci“ proti tomu, co nazývalo „nebezpečnými a nezákonnými akcemi“ proti filipínským plavidlům. Washington také odkazoval na dlouhodobou smlouvu o vzájemné obraně mezi Spojenými státy a Filipínami a dodal, že dohoda „se vztahuje na ozbrojené útoky proti filipínským ozbrojeným silám, veřejným lodím a letadlům – včetně těch pobřežní stráže – kdekoli na světě. „Jihočínské moře.“ Manila také uvedla, že po incidentu přezkoumává pakt z roku 1951.

Čínské ministerstvo zahraničí odsoudilo prohlášení USA a uvedlo, že Washington „provedl nepodložené útoky na legitimní a zákonné aktivity Číny v oblasti vymáhání práva“ v bance Thomas II a „zlověstný pokus podporovat akty prosazování práva“ a provokaci Filipín. .“

K těmto typům incidentů dochází již mnoho let, ale „ještě se nevymkly kontrole natolik, aby vyvolaly reakci USA,“ říká Bryden Spurling, ředitel obranného a bezpečnostního výzkumu evropské pobočky RAND. nádrž.

„Ale určitě by to mohli udělat kdykoliv,“ řekl Newsweek. „Stačí jen jeden incident a právě teď působí síly, které tlačí region blíže než od této možnosti.“

V tuto chvíli je pravděpodobné, že toto napětí bude pokračovat, aniž by „překypělo“, řekl. Peking však doufá, že vyhostí Spojené státy z regionu, a „pokouší se dosáhnout svých cílů postupně, aniž by ve skutečnosti vyvolal konflikt,“ řekl Spurling. Podle Spurlinga se Peking může spolehnout na svou vlastní námořní sílu a zároveň sledovat, jak Spojené státy vykolejí mix vnitřních problémů a válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamasem.

Čína investovala obrovské zdroje do svého námořnictva, během několika let zvětšila jeho velikost a vykazuje jen málo známek zastavení. Spojené státy stále více uznávají Čínu jako primární hrozbu pro obranu a bezpečnost země, zejména s připravovanou jadernou ponorkou typu 096.

Navzdory domácím problémům a mezinárodním konfliktům mají Spojené státy „v Indo-Pacifiku nadále obrovské kapacity,“ řekl Spurling, a laserové zaměření na vnímanou hrozbu z Číny. Washington „bude chtít, aby si region byl jistý, že jeho bezpečnostní záruky něco znamenají, včetně jeho smlouvy s Filipínami z roku 1951,“ dodal.

„Neztrácíme ze zřetele skutečnost, že ministerstvo označilo Čínu za hlavní výzvu pochodu,“ řekl začátkem tohoto týdne nejvyšší představitel Pentagonu, náměstek ministra obrany pro indicko-pacifické bezpečnostní záležitosti Ely Ratner.

19. října Pentagon zveřejnil svou výroční zprávu o vojenské síle Číny, v níž uvádí, že Čína má „početně největší námořnictvo na světě“ s 370 loděmi a ponorkami. V rámci tohoto počtu má Peking podle zprávy více než 140 „velkoplošných bojovníků“.

A pokud se Čína objeví nespokojená ze střetnutí v Jihočínském moři a Filipíny budou moci pokračovat v zásobování svých základen, Peking „může mít pocit, že musí neustále zvyšovat teplotu,“ řekl Spurling. „V určitém okamžiku to může zajít příliš daleko a vyvolat lokalizovanou filipínskou nebo americkou reakci, která pak eskaluje,“ varoval.

„Je to o světě, jakým ho chce mít Čína, oproti světu, jakým ho chtějí mít Spojené státy a jejich spojenci a partneři,“ dodal Spurling.

Ellie Cooková