Data z Mars Express ESA naznačují, že na marťanském rovníku mohou být podzemní ledová ložiska o tloušťce až 3,7 km. S dostatkem vody k naplnění Rudého moře by to mohl být ohromný zdroj pro budoucí kolonie Marsu.
Moderní marťanské prostředí je asi tak suché, jak jen můžete. Vědci často používají pozemskou poušť Atacama jako experimentální záskok, ale Atacama, ačkoli jedno z nejsušších míst naší planety, je ve srovnání s Marsem tropický deštný prales v monzunu.
To neznamená, že Rudá planeta je zcela bez vody. Na pólech jsou ledové čepice a geologie naznačuje, že před miliardami let bylo na Marsu hojné množství tekoucí vody, včetně mělkého oceánu, kde jsou nyní velké pláně.
Pod povrchem jsou také ložiska vodního ledu. Otázkou je, kde a kolik tam je? Je to více než jen akademický zájem, protože pokud se jednoho dne lidstvo rozhodne kolonizovat Mars, bude potřebovat jiné zdroje vody, než ji svážet z pólů jako spekulativní Marťané Percevala Lowella.
Zvláště zajímavá je formace Medusae Fossae (MFF), což je sedimentární ložisko na rovníku, které pokrývá oblast o velikosti Indie. Jediný největší zdroj prachu na Marsu, nyní se ukazuje, že to může být také vodní bonanza.
Důkazy pocházejí z orbiteru ESA Mars Express, který je vybaven radarem pronikajícím do země. Před 15 lety našla sonda sedimentární usazeniny hluboko uvnitř MFF. Záhadou bylo, z čeho byly tyto vrstvy vyrobeny?
Jednou z možností bylo, že vrstvy byly vyrobeny z prachu nebo sopečného prachu, které jsou pro radar průhledné podobným způsobem jako led. Takový prach by však byl hustší než led, protože by se zhutnil svou vlastní vahou, zatímco led nikoli. Počítačové modely ukázaly, že prach nebo popel se s tím neshodují, ale vrstvy ledu a prachu ano.
Pokud by se ukázalo, že jde o vodní led, šlo by o největší ložisko vody na Marsu. Pokud by došlo k roztavení, stačilo by to k zaplavení planety do hloubky až 8,9 stop (2,7 m). Tak masivní vodní zdroj by byl přínosem pro budoucí kolonisty, ale až po velkém úsilí o jeho těžbu.
„Tato nejnovější analýza zpochybňuje naše chápání formace Medusae Fossae a vyvolává tolik otázek jako odpovědí,“ řekl Colin Wilson, projektový vědec ESA pro Mars Express a ESA ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). „Jak dávno se vytvořila tato ledová ložiska a jaký byl Mars v té době? Pokud by se potvrdilo, že jde o vodní led, tato masivní ložiska by změnila naše chápání historie klimatu na Marsu. Jakákoli nádrž starověké vody by byla pro člověka fascinujícím cílem.“ nebo robotický průzkum.
„Bohužel tato ložiska MFF jsou pokryta stovkami metrů prachu, díky čemuž jsou nepřístupná minimálně na několik příštích desetiletí. Každý kousek ledu, který najdeme, nám však pomáhá vytvořit si lepší obrázek o tom, kudy dříve voda na Marsu tekla a kam dnes se to dá najít.“
Zdroj: ESA
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com